Vercajk
Ve fabrice v cimře, trčí voprejskaná almara a v ní regál ulitýho vercajku. Laxní, hrabivej a flákačskej nefachčenko se po šichtě vochomejtal doku kolem, dával si majzla, dokud se kolegové nezdekovali. Fištrónem gaunera ošálil ablézra a mihnul se potemnělou ratejnou k almaře. Šoupnul do tlumoku epesní fidlátka z regálu a pingl mrsknul na radválec. Fedroval tam i bajláky, štelovátka a kdovíjakej šancajk. Nakamufloval to, aby to pozdějc nehaprovalo, prostě si to lajsnul a stopil celej futrál. Rajzoval s forychrunkem zadem pangejtama, potemnělým meándrem, přes draha až mu škorně škřípěli. Funěl, chroptěl pod tíhou krámů na radvanci jako fušersky seštelovanej sentinel. Polohlasně lamentoval, za humnama pauzíroval, opřenej o kandelábr, šluknul trabuka a loknul kořalky. Čul na selnici, jesi ňákej šmíráckej práskač nešpehuje. Pod čepicí měl fištrónu hafo. Bodejť. Splašil si i zfalšovaný lejstra, aby to měl vobšancovaný vodevšaď. Hrnul si to do pajzlu „U zazobanýho funebráka“, kde v zastrčeným kamrlíku, v neřestným to doupěti nekalýho karbanu, kšeftoval se štamgastama. Tamní šenkýřka, prepotentní frjle, sic fešná, přesto megera, za nemravný bakšiš štamgastům to semeniště černoty pronajímala. Čeládka, nevalnýho zjevu a původu, se v krčmě futrovala šlichtou nevábnou a chlemtajíc patoky, lačně bažila po kšeftu z chmatákovo čórky. Sígr vedle sígra, prostě póvl. Jeden prohnanej šlengr s nafedrovanou šrajtoflí a v mundůru šviháckého štramáka, ale s panděrem, furt zevluje jako péro z gauče na šancajk i na bajláky za pár babek. Baží po kšeftu, paňáca vyhastrošenej. Nervně kynklá šešulí, valí bulvy a mudruje, až se mu kušna pajcluje přes celej xicht. Háže cifry, numero za hausnumerem. Fachman čuje kšeft a komíhá roxorem od šalunku šlengrovi před frňákem: “Mordié, bodejť, hákovat timdle forychtunkem, to je sakra facha. Žádnej ksindl.“ Šlengr žmoulá šešně, škemrá, pletichaří a šlus. -„ Co to koštuje vašnosto?“ -Pětiklíšťátko, ať nežeru a chcípnu podvýživou.“ -„Z toho čouhá šatlava, stáhni to na čtyřkilo“ -„Nechytej nerva chlape“„Čtyřikila pade, k tomu lejstra se štemplama a v rychtiku podškrábnutý direktorem ať jsem za samaritána filantropního“ Šmelina je odklepnutá, žádnej nepřihazuje.Vercajk táhne ke šmejdovi, čtyřbábu a pade navrch shrábnul chmaták z fabriky.Kysli do knajpy na štokrdlata a spláchli korbelem levej handl. Po pár rundách se rozšoupli a kamarádšoft byl na světě. Ale dlouho jim to nezvostalo.Rozsekla to šťára chlupatejch, arest, šatlava,šlus.